Škoda auto

Škoda Auto, známější jako Škoda, je česká automobilka se sídlem v Mladé Boleslavi, založená již v roce 1895, původně jako Laurin & Klement. Společnost Laurin & Klement nejprve vyráběla jízdní kola, stejně jako mnoho výrobců automobilů s dlouhou historií. Škoda patří k pěti nejstarším výrobcům aut s nepřerušenou historií, vedle Daimleru, Opelu,  Peugeotu a Tatry.

V roce 1984 teprve 26-letý Václav Klement, knihkupec v Mladé Boleslavi si vzhledem k problémům, které měl s opravou svého jízdního kola, založil s Václavem Laurinem opravnu jízdních kol. Laurin už byl tou dobou zavedeným výrobcem jízdních kol. V roce 1898 pak prodali svůj první motorcyclette, který však nebyl úplně spolehlivým a následoval návrh bezpečnějšího stroje. V roce 1899 debutoval nový motocykl Slavia a společnost se stala první motocyklovou továrnou ve střední Evropě.

Zde může být vaše reklama

Od roku 1905 se Laurin & Klement stala továrnou na výrobu automobilů, tedy druhým nejstarším výrobcem automobilů v českých zemích hned po Tatře. Firma o rozloze 7800 čtverečních metrů zaměstnávala 320 lidí. První vyrobený model, Voiturette A, byl úspěšný a společnost postupně získávala jméno v rámci Rakouska-Uherska i na mezinárodní úrovni.

Po první světové válce Laurin & Klement začala s výrobou kamionů, ale v roce 1924 po některých problémech firma hledala nového partnera. V roce 1925 Laurin & Klement koupila Škodovy závody, kde začala vyrábět vozy ve spolupráci s Hispano-Suiza. Většina pozdější produkce se prodávala pod názvem Škoda.
Montážní linka byla použita pro výrobu od roku 1930. V té době se už automobilka rozkládala na ploše 215 000 čtverečních metrů a zaměstnávala přes 4000 lidí.
Po poklesu způsobeném hospodářskou krizí, představila Škoda novou řadu automobilů v roce 1930, které se významně liší od předchozích modelů. Nová konstrukce podvozku a systém nezávislého zavěšení byly vyvinuty pod vedením hlavního inženýra Vladimíra Matouše. Poprvé byl použit u modelu Škoda 420 v roce 1933.
Nová konstrukce podvozku se stala základem pro modely Populár, Rapid, Favorit a Superb. Zatíco v roce 1933 měla Škoda 14% podíl na československém automobilovém trhu a obsadila tak třetí místo za Pragou a Tatrou, díky nové řadě vozů pak v roce 1938 získala vedoucí místo na trhu s podílem 39%.
Během okupace Československa ve druhé světové válce byly Škodovy závody využívány pro výrobu komponent pro vojenská terénní vozidla, vojenská letadla a také komponenty zbraní a nábojnic. Produkce vozidel klesla ze 7000 v roce 1939 na 35 osobních automobilů v roce 1944. Masivní nálet v dubnu 1945 vedl prakticky k úplnému zničení továrny.
Továrna v Mladé Boleslavi byla následně rekonstruována a výroba prvního vozu Škoda II po válce začala sérií 1101. V podstatě šlo o aktualizaci předválečného vozu Škoda Populár. Na podzim roku 1948 se Škoda stala součástí komunistického plánovaného hospodářství, což ve výsledku vedlo ke ztrátě kontaktu s technickým vývojem v nekomunistických zemích. Přesto si automobilka udržela dobrou pověst až do roku 1960. Vyráběla modely jako Škoda 440 Spartak, 445 Octavia, Felicia a Škoda 1000 MB. Škoda Felicia z roku 1959, kompaktní čtyřválcový kabriolet kupé byl prodáván i do Spojených států. Nicméně automobil zde zaznamenal řadu problémů se spolehlivostí a prodeje zde byly velmi nízké.
Na konci osmdesátých let Škoda, tehdy pod názvem Automobilové závody, národní podnik nebo zkráceně AZNP stále produkuje vozy, které koncepčně vychází z modelů z roku 1960. Modely s motorem v zadní části jako Škoda 105/120, Estelle a Rapid se prodávaly poměrně dobře a nevykazovaly žádné zvláštní problémy. Dokonce se účastnily i závodů jako RAC Rally v roce 1970 a 1980, a to ne neúspěšně. V této době dokonce byly vozy Škoda zcela běžné i na západních trzích.
Sporotovní verze Estelle a starších modelů byly vyráběny pod názvem Rapid. Dostupné byly také soft-top verze vozů. Rapid byl jednou popsán jako „chudý Porsche“, měl však významný prodejní úspěch ve Velké Británii v průběhu osmdesátých let.
V roce 1987 byl představen model Favorit, který byl jedním z triumvirátu vozů s pohonem předních kol, vedle Lada Samara a Zastava Yugo. Vzhled vozu byl dílem italského designu společnosti Bertone. Jednoznačně šlo o vůz srovnatelný se západní produkcí. Favorit byl velmi populární nejen v Československu, ale i v dalších zemích východního bloku. Dobře se také prodával v západní Evropě, zejména ve Velké Británii a Dánsku, nejen pro svou nízkou cenu, ale byl také považován za spolehlivý vůz. Tento automobil se prodával až do zavedení Škoda Felicia v roce 1994.
Po pádu komunismu a sametové revoluci došlo v Československu k velkým změnám a ve většině oborů došlo k privatizaci.  Po roce 1991 byla postupně privatizována i automobilka Škoda, až se v roce 2000 stala stoprocentní dceřinou společností koncernu Volkswagen. O automobilku se ucházel i francouzský Renault.
Zpočátku nebylo plánováno, že by Škoda v rámci koncernu VW Group měla nějakou významnou roli, postupem času však značka Škoda zaznamenala posun k luxusnějším vozům. Celkové celosvětové tržby dosáhly v roce 2016 1,13 milionu prodaných vozů a plánovaný každoroční nárůst je 6,8 %.
S podporou odborných znalostí a také investic Volkswagen Group došlo ke zlepšení designu i konstrukce. Model Felicia z roku 1994 byla vnímána jako velmi dobrý vůz za rozumnou cenu a stal se rychle populárním. Prodeje se zlepšily po celé Evropě, včetně Spojeného království, kde se Felicia stala jedním z nejlépe hodnocených vozů v průzkumu spokojenosti zákazníků.
Předseda Volkswagenu AG vybral jako hlavního designéra Dirka van Braeckela a následně si nově produkované vozy Octavia a Fabia našly cestu k náročným trhům Evropské unie. Fabia, jejíž výroba byla zahájena na konci roku 1999, tvořila základ pro pozdější verze VW Polo a Seat Ibiza, zatímco Octavia, jejíž produkce byla zahájena v roce 1996, sdílí platformu s celou řadou vozů, z nichž nejpopulárnější je VW Golf.
Poté, co se Škoda stala součástí koncernu Volkswagen Group AG, změnilo se významně vnímání těchto vozů v západní Evropě. Image značky se zlepšila s příchodem nových modelů.
Rok 2010 byl rokem významných změn jak z hlediska produktů tak i managementu. V září převzala zodpovědnost za řízení společnosti Winfried Vahland. Pod jejím vedením Škoda zdvojnásobila roční obrat společnosti a plánuje další zvýšení. V témže roce na pařížském autosalonu společnost představila model Octavia Green E Line. Byl to předchůdce testovací flotily e-aut, které přišly na trh v roce 2012. Poslední vůz první generace Octavia (Tour) byl vyroben v závodě v Mladé Boleslavi v listopadu 2010. Celosvětová výroba tohoto modelu překročila 1,4 milionu kusů.
V roce 2011 Škoda Auto oslavila 20 let partnerství s koncernem Volkswagen. V Mladé Boleslavi se konal open-house, kde hlavní atrakcí byl designový koncept VisionD, předchůdce 3. Generace Octavie. Designové studie MissionL byly představeny na IAA ve Frankfurtu nad Mohanem v září. Tento koncept se měl stát základem připravovaného kompaktního modelu společnosti Rapid. Ve stejném roce společnost zahájila výrobu nového modelu Rapid v Indii a také výrobu nového vozu Škoda Citigo v závodě Volkswagen Bratislava. 
V roce 2012 začala i lokální výroba modelu Yeti v závodě GAZ ve městě Nižnij Novgorod.
Rovněž v roce 2012 přišla na trh již avizovaná flotila Octavia Green E Line. Rovněž v tomto roce Škoda oslavila několik milníků, například 14 milionů vyrobených vozů od roku 1905 nebo pětistýtisící vyrobený Superb v závodě Kvasiny či 5 let působení značky Škoda v Číně.
K masivnímu omlazení modelové řady došlo o rok později, uvedením na trh třetí generace Octavia Combi a Octavia RS, jakož i faceliftu Superb a Superb Combi. Byly doprovázeny i novými členy produktové řady, jako Rapid Spaceback. K významným změnám došlo i u vozu Škoda Yeti. Díky faceliftu jsou nyní k dispozici dvě konstrukční varianty kompaktního SUV – robustní Yeti Outdoor a městská varianta Yeti.
V roce 2015 směřovala firemní strategie k zahájení výroby auta na plný elektrický pohon v roce 2020 nebo 2021 s dosahem více než 500 kilometrů, 15 minutovou dobou nabíjení a pořizovací cenou nižší než srovnatelné vozy poháněné spalovacím motorem. V témže roce byly Škoda zvolena nejspolehlivější značkou automobilů ve Velké Británii.
Na pařížském autosalonu v roce 2016 pak automobilka představila velký sedmimístný SUV Škoda Kodiaq, který se stal opravdovým off-roadem.
Vozy Škoda jsou dnes vyráběny v závodech v České republice, Číně, Rusku, Indii a na Slovensku. Menší počet modelů je vyráběn i v Kazachstánu a na Ukrajině.
Poměrně úspěšně se vozy Škoda účastnily i různých světových šampionátů a rallye, jako Safari Rally 2001, Rally Australia 1995, Intercontinental Rally Challenge nebo Rally Catalunya.
Škoda díky implementaci do koncernu Volkswagen získala novou šanci obnovit své dobré jméno a znovu si vydobýt místo na slunci a nutno říci, že se díky podpoře VW tohoto zhostila více než dobře. 

Kolik přeplácíte za povinné ručení?

Autopes zjistí Váš aktuální bonus